Kniha přináší dvě básnické sbírky z pera brněnské unitářské reverendky, historičky a známé výtvarnice Jarmily Plotěné, která pro dílo zajistila rovněž ilustrace. Jemná duchovní poesie odráží několik dekád básnířčiny tvorby a dává hlouběji nahlédnout do její duše. Jarmila Plotěná však není známou osobností jen v unitářském prostředí - je výraznou postavou také na tzv. nezávislé duchovní scéně a její videa v síti youtube mají tisíce shlédnutí. Sama o své knize uvádí: "Přiznávám se, že tyto veršíky puvodně nebyly určeny k vydání. Nepovažuji je vlastně ani "za literaturu". Byly a doposavad jsou součástí mého příběhu a toho, jak prožívám život. Provázejí mne při běžné práci, pomáhají mi třeba zvednout těžší břemeno. Některé jsou pro mne důležité svým rytmem a obrazy. Některé vznikly dávno, dávno. Od té doby uplynulo víc než pul století a dosud jsou pro mne "věci živé a v nich génius dřímající...", dodnes žasnu nad "temným", protože krásně tajuplným a záhadným Tajemstvím života, který když "zažehne svíci, stane se báseň". Ta pak není primárně určena k otištění, uveřejnění, ale slouží svým rytmem jako třeba "jódlování" nebo "halekačka", o samotě při práci dodává kuráž nebo konejší. Nevím, zda jsme takoví všichni, avšak u sebe dosud shledávám pradávné až primitivní vlastnosti našich předku. Potřebovali rytmus, broukali si melodie a slova jim nesloužila k obhajobě názoru, nýbrž tvořila obrazy. "Nejprve hudba slov, pak smyslový doprovod". Tak vznikly veršíky ze zahrady, ty nejstarší, tedy Malovat svět. Svítání je už poněkud záměrně "přemýšlivější", počítá s možností duchovního vývoje člověka a zmiňuje plaše a občas i poněkud pateticky "duchovní Cestu". Odráží muj životní názor, který si mne však svým způsobem "našel." "Vznikly mi" příběhy, napínavým dobrodružstvím života, které zřejmě nikdy nekončí.
