Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilO mně
Po dvaceti letech jsem se konečně vrátila k mé dávné lásce - čtení. Čtu knížky různých žánrů - romantické, krimi, thriller, fantasy...
Oblíbené literární žánry
Oblíbení autoři
Moje srdcovky
Moje aktivity
Čtyři ženy a jedna vášeň. Vášeň pro tanec.
Klaudie, Táňa, Laura a Vendy. Před deseti lety spolu tancovaly, ale rozdělila je událost, o které se raději nikde a nikdy nemluvilo. Teď to chtějí zkusit znovu. Míří vysoko a rozhodnou se, že budou tančit barokní tance. Díky Oliverovi, který bude jejich taneční mistr, se pokusí znovu nalézt ztracený rytmus.
U Tanečnic mi bylo okamžitě jasné, že si ji přečtu. Kdyby mě ke čtení nestačila nalákat ta opravdu nádherná obálka, tak rozhodně mi stačí to, že znám autorčiny předchozí knihy. Její série se Šárkou byla dokonalá a naprosto mi přirostla k srdci (tímto rovnou říkám, běžte se po dalších knihách autorky hned podívat). Tanečnice to měly o to těžší, že jsem měla vysoká očekávání. A jak to dopadlo? Nakonec vcelku dobře.
Mám ráda příběhy ze života. A tady máte všechno, co se skutečně mohlo stát. To dobré i to špatné. V knihách vždy oceňuji, když mě naučí něčemu novému. A barokní tanec? Tak o něm jsem vážně nikdy neslyšela a musela jsem se mrknout na nějaká videa a hned jsem byla chytřejší. Miluji, když mi knížky dokáží předat emoce. Tady jsem žila společně s hrdinkami. Někdy jsem je litovala, jindy mě neskutečně štvaly, a tak to má v dobrých knihách být.
Je fakt, že jsem se občas ztrácela v tom, kdo je kdo. Než jsem pochopila, o které z žen právě čtu, tak jsem byla trošku zmatená, ale to nebránilo tomu, že mě příběh i tak pohltil, chtěla jsem odhalit tajemství z minulosti a knížku jsem nemohla dát z rukou, dokud jsem ji nepřečetla celou. Dokonce i na slzy dojetí došlo, a to u mě znamená, že se mě kniha opravdu dotkla.
Rozhodně zajímavá kniha s originálními prvky (barokním tancem), ve které se třeba můžete i najít.
Max, Adina a Michal. Tři hrdinové tohoto příběhu. Každý je jiný, na první pohled nemůžou mít vůbec nic společného. Ale jednoho dne dostanou dopis. Každý svůj, ale všechny jsou stejné. Budou se chtít ponořit do minulosti a odhalit pravdu? Za jakou cenu?
Ráda objevuji nové české autory a tahle prvotina Hany Maškové jen dokazuje, jak talentované spisovatele tu máme. Jestliže je tohle její první kniha, tak věřím, že se v budoucnu vážně máme na co těšit.
Bavilo mě, jak je kniha napsána. Některé věty jsou vážně skvost. Skvěle vykreslené postavy. Každý ze tří hrdinů je jiný a každý si tu svou linku udržuje po celou knihu.
Samotný příběh mě bavil. Byla jsem zvědavá, co se skrývá za tajemným dopisem, nutilo mě to číst dál a až do posledních chvil jsem netušila, jak tohle celé dopadne. Knížku jsem přečetla na jeden zátah, prostě jsem ji nemohla dát z rukou.
Máme tady spoustu rodinných tajemství, a to hned ve třech rodinách. Jsou tu problémy, které prožívá každý z nás. Je možné, že se v některé z postav vážně najdete a pak pro vás bude čtení ještě o to bližší.
Jo, tohle mě vážně bavilo a já vám knížku můžu jen doporučit.
Antimemy, to je něco, co vlastně nevíme, co to je. Ono to totiž pojídá naše vzpomínky i realitu a když něco takového potkáte, tak za chvíli na to zase zapomenete. Možná s nimi i vedeme válku, ale jak bojovat proti něčemu, o čem vlastně nevíte, že existuje?
Dobře, pojďme si povědět něco o této knížce, ale vážně nevím, zda vám řeknu všechno, je totiž možné, že jsem „něco“ potkala a trochu paměti mi to umazalo….
Ráda objevuji v knihách něco nového a tohle vypadá na skvělou první vlaštovku z Edice 42 od Jana Melvila. Ač nečtu sci-fi, tohle je něco tak jiného, že mě to zcela pohltilo a bavilo a věřím, že i další chystané novinky budou v podobném duchu.
Hned první stránky mě utvrdily v tom, že je knížka jak skvěle napsaná, tak její neotřelé téma mě bude bavit. Ponořila jsem se do příběhu, ani nevím jak, hltala jsem stránku za stránkou a pomalu jsem se začala kolem sebe rozhlížet, jestli třeba něco nezahlédnu...
Knížka totiž působí tak moc skutečně, že budete mít pocit, že si chcete dohledat informace, zjistit více, ale prostě nic nenajdete. Celý příběh vás bude strašit, bude vám vnucovat pochybnosti, že by to vážně, alespoň trošku, mohlo být skutečné, a to je na tom vlastně nejvíc děsivé.
Příběh je místy napínavý jako thriller, místy jsem ani nedýchala, jak se byla napnutá, jak tohle všechno dopadne.
Bylo to jiné? Ano! Bavilo mě to? Ano! Doporučila bych vám to? Ano! Přestane někdy ten divný pocit?
Když hlavní hrdinka Jana zdědí byt ve vile, kde žijí její příbuzní, doufá, že se naplní všechny její sny. Ráda by měla dítě, pokoj s pianem a v létě košík třešní z vlastní zahrady. Postupně však otevře oči a zjistí, že se její představy jen těžko naplní.
Moje první setkání s Marií Irovou dopadlo na výbornou. Příběh plný rodinných tajemství a lidských osudů, to je prostě knížka přesně pro mě. Navíc napsaná tak, že se od ní nemůžete odtrhnout a budete číst a číst, dokud nepřijde poslední tečka.
Co musím vyzdvihnout a budu o tom mluvit (psát) pořád, autorce se skvěle podařilo vykreslit každou jednu postavu. Je tu rodina, která vás otráví od prvních stránek a vy se jen začnete bát, co všechno nás v příběhu může čekat.
Já sama jsem byla na všechny tak naštvaná. A to je dobře. Od knih totiž očekávám emoce a tady se na mě rozhodně přenesly. Byla jsem jich plná a málem jsem při čtení chtěla i nahlas nadávat. Několikrát jsem měla chuť knížku odložit, jak s postavami nešlo vydržet. Takže tleskám. A přeji každému z nás, aby se mu takoví příbuzní vyhnuli obloukem.
Ale dost o postavách, i samotný příběh je zajímavý. Na první pohled docela obyčejný, ale na ten druhý už nacházíte pod povrchem nejedno tajemství, které vás bude provázet až do konce knížky.
Rozhodně zajímavý příběh, který si nenechte ujít.
Máte rádi knížky Agathy Christie? Pak by se vám mohly líbit i příběhy s Maisie Dobbsovou. Maisie je odvážná a bystrá a na rok 1929 velmi pokroková. Otevírá si vlastní vyšetřovatelskou kancelář a hned první případ ji zavede hlouběji do minulosti, než by čekala.
Toto je první díl série, která má v zahraničí už osmnáct dílů, je vysoko hodnocená a já věřím, že toto nebylo moje poslední setkání s milou Maisie.
Přeneseme se do Londýna do roku 1929. Poznáme jeho zákoutí i obyvatele. Na chvíli se podíváme i do let 1910-1917, abychom zjistili, odkud hlavní hrdinka pochází a jak se dostala až tam, kde je teď. Celou dobu si ponese jedno velké tajemství a čtenář až do posledních kapitol nebude vědět, co to je.
Od začátku mi bylo jasné, že se mi kniha bude líbit. Líbilo se mi, jak je to napsané, text skvěle plynul a Maisie jsem si okamžitě oblíbila. Je to detektivní příběh, ale zároveň je to hodně psychologické. Dokonce v něm můžete najít i rady, jak se sami máme mnohdy chovat. Rady nejsou cílené, spíše jen tak podprahové, ale myslím, že fungují skvěle.
Je to chytrá detektivka, která vás nutí přemýšlet, nevíte, jak to celé dopadne, a to vás nutí číst dál a dál. Je to sice trošku pomalejší, ale myslím, že to tempo nakonec příběhu svědčilo.
Už se moc těším, až se s Maisie zase příště setkám.
Psi a jejich lidé. Proč jsou spolu, co jeden druhému přináší? Autorka si vybrala hned 50 různých pejsků, které nám představí. Dozvíme se třeba, že Sigmund Freud miloval svého psa více než svého vnuka. Nebo že Maria Callas zpívala se svým pudlem duety. Tahle knížka vás rozhodně zahřeje, pohladí a potěší.
Na chvilku odložím mé kočkomilství stranou a vydám se do světa psů. Oni to jsou stejně roztomilá zvířátka, takže si myslím, že mi tu kočky chybět nebudou.
Knížka je nádherně zpracovaná, a to jak po obsahové stránce, kdy tu máme vedle sebe páníčky, kteří by se jinak nepotkali, ale hlavně po grafické stránce. Krásně přehledné, nechybí tu ani pár fotografií, a pokud byste chtěli více, pod QR kódy najdete další fotky, ale třeba i různé filmové ukázky a dokumenty.
To, co mám u knížek ráda, je, když se dozvím něco nového a tentokrát toho bylo vážně hodně. Ale nebojte, že by tady byla pouze holá fakta, naopak, je to psáno poutavě a čtivě. Některé příběhy mě dokonce nalákaly, abych si zjistila více o páníčcích, o kterých jsem dosud mnoho nevěděla, protože jejich osudy jsou vážně zajímavé.
Myslím, že se tu nejeden psí páníček najde, protože láska ke psům je už po staletí stejná. Ale ať už máte rádi psy nebo kočky anebo se chcete dozvědět jen více o zajímavých lidských osudech, takhle kníže by vás rozhodně neměla minout.
Tři lidské osudy. Tři příběhy, za kterými se skrývá něco neobvyklého.
Malý Tadeáš pronesl slovo „máma“, jako už tolikrát před tím, ale tentokrát je za tím něco jiného a rodiče budou muset řešit hodně nezvyklou situaci.
Učitel, který se rozhodl skončit ve škole, utápí svůj žal v alkoholu, dokud nepotká tajemnou dívku.
Kiri je indická dívka, která vídá věci, které by vidět neměla. Co je ještě skutečnost a co je iluze?
Ráda objevuji nové české autory a mnohdy jsem překvapena, jak silný příběh dostanu. Stejně jako tentokrát. Tato kniha si mě přivolala svou nádhernou obálkou, a ještě více než obálkou jsem byla nadšená obsahem. Protože jestli tohle je prvotina, tak se v budoucnu máme vážně na co těšit.
Absolutně jsem nečekala to, co mi kniha přinesla. Příběh je zajímavý, neobvyklý, tajemný i magický. Je tu něco mezi nebem a zemí, a to já v knihách vážně můžu. Příběh mě zaujal tak, že jsem knížku nemohla odložit. Chtěla jsem vědět, jak se všechno vyřeší a propojí. Byla jsem napnutá až do konce a celou knihu jsem si vážně užívala.
Kromě jiného je tu ukázána láska k přírodě. Myslím, že budete mít chuť vydat se do lesa na procházku a možná se tentokrát budete kolem sebe dívat pozorněji.
Pokud máte už dost stále stejných příběhů, věřte, že Léto ztracených duší vám přinese něco nového.
Lada je spisovatelka, ale momentálně má „tvůrčí krizi“. Když se její táta na protest upálí před Poslaneckou sněmovnou, rozhodne se, že se rodinné vyšetřování o tom, proč to otec udělal, promění v rukopis. Sledujeme tak komplikované vztahy v rodině, ale hlavně společnost, která je nejen politicky rozdělena.
Začátek knihy je vážně drsný, to jsem nečekala. Každopádně je skvěle napsaný. To mi však bylo jasné, neboť knihy Viktorie Hanišové mám moc ráda.
Celý příběh působí velmi skutečně, a to i díky tomu, že se tu objevují reálné postavy, místa anebo třeba pořady. Při čtení jsem měla nutkání vyhledat si to o čem právě čtu. Mám ráda knihy o knihách, o tom, jak vznikají, co za jejich tvorbou všechno stojí a toho jsem si tu užila dost a dost, neboť je hlavní hrdinka spisovatelka.
Je to kniha o politice a o takových, kteří dokáží zblbnout lidi k totálně scestným myšlenkám. Je to kniha na zamyšlení o tom, v jaké době žijeme a jak nás to může ovlivnit. Jelikož se o politiku nezajímám bylo to trochu téma mimo můj svět.
Konec byl hodně, hodně zvláštní, vůbec jsem nevěděla, co si o něm mám myslet. Rozhodně zajímavá, ale jiná kniha. Přečtěte si ji a udělejte si na ni svůj vlastní názor. Myslím, že tentokrát budou recenze na tento příběh hodně rozdílné.
Nečekané přátelství, které může měnit životy.
Haiovi je devatenáct a rozhoduje se, zda má život ještě smysl. Když stojí na mostě a rozmýšlí se, zda skočit, zastaví ho Grazina. Osmdesátiletá vdova, která pomalu ztrácí paměť. Díky novému přátelství hledá Hai cestu k sobě i ke smíření se svou minulostí a rodinou.
Další kniha z edice Hlas a opět výborná! Tato edice je přesně to, co mě baví číst. Současná, aktuální témata, do kterých se můžu ponořit a pochopit je. Dokážu se vcítit do jednotlivých postav a žiji s nimi jejich osudy.
Tentokrát to nebylo jiné. Navíc od autora jsem četla jeho předchozí knihu Na Zemi jsme na okamžik nádherní takže už jsem věděla, jaký styl mě čeká a moc jsem se těšila. U autora je totiž znát, že je i básník. Píše tak nádherně, poeticky, že si jeho slova neskutečně užívám. Musím zmínit i samotný překlad, protože jen díky němu si můžu knihu vychutnat.
V Císaři radosti je spousta vážných témat. Máme tu přistěhovalectví, rasismus, drogy, život v Americe na okraji společnosti. Jsou tu skvěle vykresleny generační rozdíly. Je to kniha o přátelství a o rodině. Ač se to na první pohled nezdá, je to kniha o válce. Různé války tu mají svůj význam a nejeden z hrdinů je s nimi propojený.
Oproti předchozí knize bych řekla, že je tato více přístupnější. Je z ní cítit, že autor sahá do svých zkušeností a vzpomínek a snad i díky tomu působí tak skutečně.
Rozhodně kniha na zamyšlení a po dočtení ve vás zůstane skvělý čtenářský zážitek.
Onesto a Santo, dva bratři, kteří prožili svůj život ve stínu nádherných hor. Jejich osudy poznáváme skrz dopisy, které v současnosti předčítá spisovatel starému muži a postupně odhalují nejedno tajemství.
Tohle byla taková nádhera! Já nemám slov, abych vyjádřila, jak moc se mi kniha líbila.
Knihu jsem si vybrala hlavně proto, že ji ocení čtenáři knihy Jeřábi táhnou na jih. A je to tak. Ač se knížky odehrávají jinde, jindy a s jinými lidmi, obě jsou plné citu a emocí. Navíc tato kniha si mě přivolala nádhernou obálkou a i proto, že mám ráda italské autory.
Knížka je nádherně napsaná. Je tu tolik, tolik krásných vět. Nejdřív jsem si říkala, že si ty pěkné vypíšu, ale pak jsem si uvědomila, že bych musela opsat skoro celou knihu. Je tu cítit láska k přírodě, obzvláště k horám. Budete mít chuť vypravit se do lesa, nebo někam, kde si budete moci užít ticho a klid, ale zároveň pocítit tu neskutečnou sílu.
Od prvních vět je to milý a laskavý příběh. Ovšem připravte se, že můžou přijít i nečekané zvraty. Přijde i smutek a strach. Celý příběh je opravdu velká nálož emocí. Za Onesta bych i dýchala. Je to tak nádherný příběh. Nejednou jsem brečela dojetím. Knihu jsem nemohla odložit, nechtěla jsem, aby na mě při čtení někdo mluvil, tak moc jsem se ponořila do příběhu, že se mi z něj vůbec nechtělo odcházet.
Přesně takovéto knihy miluji a Onesta budu doporučovat všude a všem. Nádhera.
















